Nedostatek učitelů v ČR — kde je situace nejhorší

Poslední aktualizace: březen 2026

O nedostatku učitelů v Česku se mluví roky. Ale jak závažný ten problém vlastně je? Kde je situace nejhorší a co to znamená pro učitele, kteří hledají místo, i pro školy, které hledají učitele?

V tomto článku se podíváme na konkrétní data — u kterých předmětů je největší nedostatek učitelů, jak se situace liší mezi kraji a jaké praktické důsledky to má pro obě strany. Pokud jste učitel nedostatkového předmětu, zjistíte, jak silnou pozici vlastně máte. Pokud jste škola, dozvíte se, co musíte udělat, abyste kvalifikovaného pedagoga vůbec získali.

Aktuální stav — kolik učitelů v ČR chybí

Česká republika se s nedostatkem učitelů potýká dlouhodobě. Podle dat z Výroční zprávy MŠMT a analýz PAQ Research chybí v českém školství odhadem 5 000 až 6 000 kvalifikovaných pedagogů.

Přibližně 15–18 % učitelů vyučuje bez odpovídající aprobace — bez kvalifikace pro předmět, který učí, nebo zcela bez pedagogického vzdělání. Průměrný věk učitelů podle ČSÚ dosahuje 47 let a v některých aprobacích přesahuje i 50 let.

Mnoho pozic zůstává neobsazených, řada škol je nucena přijímat nekvalifikované učitele a značná část pedagogů pokračuje ve výuce i po dosažení důchodového věku — ne proto, že by chtěli, ale proto, že za ně není náhrada.

Problém ale není rovnoměrný. Některé předměty mají kritický nedostatek, zatímco u jiných je naopak přetlak uchazečů. Stejně tak existují obrovské rozdíly mezi regiony — situace v Praze je zásadně odlišná od situace v Ústeckém kraji. A jinak vypadá nedostatek na druhém stupni základní školy, jinak na gymnáziu a jinak na odborné střední škole.

Důležité je vnímat problém realisticky: nejde o to, že by učitelé úplně chyběli. Jde o to, že kvalifikovaní učitelé konkrétních předmětů chybí na konkrétních místech — a tato nerovnováha se v posledních letech prohlubuje. Celkový počet pedagogických pracovníků v systému sice roste, ale kvalifikační struktura neodpovídá potřebám škol.

Praktický důsledek? Žáci na řadě škol nemají kvalifikovaného učitele fyziky. Informatiku učí učitel, který se ji naučil sám o víkendech. Matematiku supluje češtinářka. To nejsou výjimky — to je realita na stovkách českých škol.

Nejkritičtější předměty

Ne všechny aprobace jsou na tom stejně. Některé předměty mají stabilní přísun absolventů, zatímco u jiných je situace alarmující. Nejproblematičtější předměty v současné době jsou informatika, fyzika, matematika, anglický jazyk, chemie a německý jazyk.

Přehled předmětů s největší poptávkou po kvalifikovaných učitelích v ČR — od kritického nedostatku informatiky po stabilní poptávku po němčině.

1. Informatika a ICT

Informatika je aktuálně nejkritičtější aprobací v českém školství. Nový rámcový vzdělávací program výrazně rozšířil výuku informatiky na základních i středních školách — jenže učitelé, kteří by ji kvalifikovaně vyučovali, téměř neexistují, protože jich v minulosti nebylo potřeba takové množství.

Ale i další hlavní důvod je prostý: absolvent informatiky si v soukromém sektoru vydělá násobně více než ve školství. Juniorní programátor začíná na platě, kterého učitel informatiky dosáhne po patnácti letech praxe. Motivovat kvalifikovaného IT odborníka k přechodu do školy je za současných platových podmínek extrémně obtížné.

Výsledek? Mnoho škol informatiku vyučují nekvalifikovaní učitelé — často učitelé jiných předmětů, kteří se IT věnují ve volném čase. Kvalita výuky je odpovídající — podle odhadů vyučuje informatiku kvalifikovaně méně než třetina škol. Nový kurikulární rámec požaduje výuku algoritmického myšlení a základů programování, ale na mnoha školách zůstává informatika ve stavu „naučíme je zapnout počítač a otevřít Word". Žáci pak nemají dostatečné digitální dovednosti, což je na dnešním pracovním trhu výrazný handicap.

2. Fyzika

Klíčový problém fyziky je demografický. Průměrný věk učitelů fyziky přesahuje 52 let — nejvyšší mezi všemi aprobacemi — a značná část z nich odejde do důchodu v příštích deseti letech. Zároveň nastupuje extrémně málo nových absolventů: studium je náročné, vyžaduje silný matematický základ a mladí fyzici raději míří do výzkumu nebo technických firem. Vzniká tak bludný kruh: málo učitelů → horší výuka → méně studentů, kteří zvolí fyziku na VŠ → ještě méně budoucích učitelů. Jde o problém s nejdelší setrvačností — ani výrazné zvýšení platu nevyřeší situaci rychle, protože kvalifikovaného fyzikáře nevytrénujete za rok.

3. Matematika

Matematika má jiný problém než fyzika: není tu nedostatek absolventů, ale konkurence z trhu. Lidé s matematickým vzděláním mají otevřené dveře do financí, pojišťovnictví, datové analytiky a IT — oborů, kde si vydělají dvojnásobek až trojnásobek učitelského platu. Na rozdíl od fyziky tedy absolventi existují, ale většina si je zkrátka „kupuje" trh. Odhadem přes 20 % hodin matematiky na 2. stupni ZŠ vyučuje učitel bez matematické aprobace. Dopad je okamžitý a měřitelný: žáci bez kvalifikovaného matematikáře mají horší výsledky v maturitě i přijímačkách. Řada ředitelů uvádí matematiku jako předmět, kde nejobtížněji hledají náhradu za odcházejícího učitele.

4. Anglický jazyk

Anglický jazyk je paradoxní případ. Učitelů angličtiny je relativně hodně, ale poptávka je ještě vyšší. Angličtina se vyučuje na všech typech škol od první třídy a počet hodin roste. V některých regionech — zejména mimo velká města — je nedostatek kvalifikovaných angličtinářů výrazný.

Řada učitelů angličtiny navíc odchází do soukromého sektoru, kde mohou učit firemní kurzy za výrazně vyšší sazby. Kvalifikovaný angličtinář s praxí si jako firemní lektor vydělá více než ve škole — a navíc bez třídnických povinností, dozorů a třiceti žáků ve třídě. Pro školy v menších městech, kde je nabídka jazykových škol a firem omezená, je situace o něco lepší — ale i tam se nedostatek prohlubuje.

5. Chemie

Chemie má své specifikum v nepřenositelnosti výuky. Na rozdíl od matematiky nebo jazyků, které se dají aspoň nouzově suplovat, chemie vyžaduje laboratorní praxi, práci s chemikáliemi a znalost bezpečnostních předpisů. Neaprobovaný učitel chemii jednoduše nezvládne vést bezpečně, proto školy raději laboratoře ruší nebo omezují, než aby riskovaly. Situace je nejkritičtější na středních odborných školách — zejména v potravinářských, zdravotnických a chemicko-technických oborech, kde je chemie profilovým předmětem a bez laboratoří nejsou absolventi konkurenceschopní na trhu. Kvalifikovaný chemikář s praxí v lab. vedení je dnes jeden z nejhůře nahraditelných učitelů vůbec.

6. Německý jazyk

Specifický nedostatek německého jazyka se projevuje zejména v pohraničních regionech — Ústeckém, Karlovarském a Libereckém kraji. Blízkost Německa vytváří přirozenou poptávku po němčinářích, ale absolventů je málo. Zatímco angličtinu studuje na pedagogických fakultách velký počet studentů, němčina je okrajový obor.

Řada škol v těchto regionech by ráda rozšířila výuku němčiny — jazyk sousedů je v pohraničí prakticky použitelný a zaměstnavatelé ho vyžadují. Ale nemá komu ji svěřit. Některé školy proto nabízejí němčinu jen jako volitelný předmět nebo ji nevyučují vůbec.

Rozdíly mezi kraji

Nedostatek učitelů není celostátní — je to mozaika výrazně odlišných regionálních situací. Učitelský tarif je sice stejný po celé republice, ale místní podmínky, osobní ohodnocení a kvalita života se dramaticky liší. Dva učitelé se stejnou aprobací a praxí mohou mít zásadně odlišnou zkušenost s hledáním práce — jen proto, že jeden je v Brně a druhý v Chomutově.

Kraj / region	Závažnost nedostatku	Osobní ohodnocení	Poznámka
Ústecký, Karlovarský	Kritický	Vyšší (kompenzace)	Největší problém v ČR, podpora s bydlením
Praha	Vysoký	Nejvyšší (8–12 tis. Kč)	Vysoké náklady na bydlení odrazují učitele
Středočeský	Vysoký	Střední	Suburbanizace vytváří novou poptávku
Liberecký	Zvýšený	Střední	Nedostatek němčinářů v pohraničí
Vysočina, Pardubický, Zlínský	Mírný	Nižší	Stabilní sbory, ale stárnoucí
Jihomoravský (Brno)	Nízký	Střední	Univerzitní město, dostatek absolventů
Moravskoslezský	Mírný	Střední	Ostravská univerzita zásobuje region

Praha

Praha je paradoxem českého školství. Na jedné straně nabízí nejvíce pracovních příležitostí a přitahuje absolventy pedagogických fakult. Na druhé straně jsou životní náklady — zejména bydlení — tak vysoké, že učitelský plat nestačí na důstojné živobytí. Nájem za byt v Praze snadno spolkne polovinu čistého platu začínajícího učitele.

Mnoho učitelů proto Prahu opouští nebo raději dojíždí z okolí. Školy v Praze musejí často nabízet výrazně vyšší osobní ohodnocení, aby vůbec někoho přilákaly. Některé pražské školy mají problémy obsadit i pozice, které by v jiných krajích přilákaly desítky uchazečů — ne proto, že by o ně nebyl zájem, ale proto, že se v Praze za učitelský plat nedá rozumně žít.

Středočeský kraj

Středočeský kraj roste — suburbanizace přináší nové rodiny, nové školy a rostoucí poptávku po učitelích. Jenže učitelé ze Středočeského kraje často raději dojíždějí do Prahy, kde mají větší výběr škol a lepší dopravní dostupnost. Výsledkem je chronický nedostatek zejména na menších školách ve vzdálenějších obcích.

Nové developerské projekty přinášejí do obcí stovky rodin s dětmi, ale místní školy na to nejsou kapacitně ani personálně připravené. Najít učitele pro nově otevřenou třídu v obci třicet kilometrů od Prahy je pro ředitele často noční můra.

Ústecký a Karlovarský kraj

Tyto strukturálně znevýhodněné regiony mají s nedostatkem učitelů největší problém v celé republice. Nižší prestiž regionu, omezené kulturní vyžití a sociálně komplikovanější prostředí odrazují potenciální uchazeče. Absolventi pedagogických fakult z Prahy nebo Brna sem nejezdí — a místní, kteří odejdou studovat, se často nevrací.

Školy v těchto krajích musejí být zvláště kreativní v tom, co nabídnou — od podpory s bydlením přes nadstandardní pracovní podmínky po menší třídy a vstřícný přístup vedení. Některé obce nabízejí učitelům obecní byty za zvýhodněný nájem. I tak je ale situace obtížná.

Jihomoravský kraj (Brno)

Brno je na tom relativně dobře. Jako univerzitní město s příjemnými životními podmínkami a výrazně nižšími náklady na bydlení než v Praze přitahuje absolventy, kteří ve městě po studiu zůstávají. Masarykova univerzita produkuje stabilní počet absolventů pedagogických oborů a mnozí z nich najdou uplatnění v brněnských školách.

Nedostatek se tu projevuje hlavně u specifických aprobací (informatika, fyzika), nikoliv plošně. Okolní menší města a vesnice jihomoravského regionu jsou na tom hůř, ale stále výrazně lépe než severozápadní Čechy.

Menší kraje — Vysočina, Pardubický, Zlínský

Tyto kraje mají relativně stabilní situaci, ale potýkají se s věkovou strukturou učitelských sborů. Současní učitelé jsou loajální a zůstávají — mnozí učí na stejné škole celý profesní život. Ale průměrný věk roste. Až odejde silná generace do důchodu, může se situace rychle zhoršit — zejména pokud region nedokáže přilákat mladé absolventy z větších měst.

Výhodou těchto krajů jsou nízké životní náklady a klidnější prostředí. Pro učitele, kteří hledají rovnováhu mezi prací a osobním životem, mohou být atraktivní volbou — pokud jsou ochotní žít mimo velkoměsto.

Podrobný přehled situace v jednotlivých regionech najdete v sekci kraje.

Proč učitelé odcházejí

Nedostatek učitelů není jen o tom, že málo lidí do školství přichází. Problém je i v tom, že příliš mnoho učitelů odchází — a to často v nejproduktivnějším věku, po pěti až deseti letech praxe, kdy už umí učit, ale ještě mají energii. Hlavní důvody jsou:

Plat

Učitelské platy sice v posledních letech rostly, ale zejména nástupní plat zůstává pod celostátním průměrem pro vysokoškolsky vzdělané profese. Pro absolventa s magisterským titulem je to těžko přijatelné — zvláště když vidí, co vydělávají spolužáci v jiných oborech. Učitel s pětiletou praxí často bere méně než čerstvý absolvent v IT firmě.

Podrobný rozbor učitelských platů, včetně tarifních tabulek a reálného osobního ohodnocení, najdete v článku Plat učitele v roce 2026.

Administrativa

Učitelé opakovaně uvádějí přemíru administrativy jako jeden z hlavních důvodů nespokojenosti. Třídní knihy, výkazy, individuální vzdělávací plány, plány pedagogické podpory, evaluace, projektová administrativa, zápisy z porad — to vše ubírá čas a energii, které by učitelé raději věnovali přípravě výuky a práci se žáky. Mnoho učitelů uvádí, že administrativa zabírá více času než samotná příprava na hodiny.

Prestiž povolání

V mezinárodních srovnáních Česká republika zaostává v tom, jak si lidé ve společnosti váží učitelského povolání. Nízká společenská prestiž se promítá do motivace: proč se obětovat pro profesi, kterou okolí nevnímá jako prestižní? Učitelé se setkávají s komentáři typu „kdo neumí, učí" — a to na motivaci nepřidá. V zemích, kde je učitelství prestižní povolání (Finsko, Singapur), jsou učitelé vybíráni z nejlepších absolventů. V Česku je tomu spíše naopak.

Vyhoření

Učitelství je psychicky náročné povolání. Práce s třiceti dětmi denně, řešení kázeňských problémů, komunikace s náročnými rodiči, tlak na výsledky, inkluze žáků se speciálními vzdělávacími potřebami — to vše vede k vyhoření. Bez dostatečné podpory ze strany vedení školy a systému řada učitelů po několika letech končí. Syndrom vyhoření není slabost — je to přirozená reakce na dlouhodobou zátěž bez odpovídající podpory.

Lepší nabídky v soukromém sektoru

Zejména učitelé STEM předmětů (matematika, fyzika, informatika) dostávají pravidelně nabídky ze soukromého sektoru, kde si mohou vydělat výrazně více. IT firmy, banky nebo poradenské společnosti aktivně oslovují lidi s pedagogickými a analytickými schopnostmi. Učitel matematiky, který přejde do datové analytiky, si může zdvojnásobit příjem — a to je nabídka, které je těžké odolat, zvláště s rodinou a hypotékou.

Nemožnost kariérního růstu bez odchodu od výuky

Ve školství existuje paradox: chcete-li kariérně růst a vydělávat víc, musíte přestat učit. Zástupce ředitele, ředitel, metodik — to všechno jsou role, které vás vzdalují od třídy a žáků. Pro učitele, kteří milují přímou výuku, ale chtějí se profesně a finančně posouvat, systém nenabízí cestu. Neexistuje pozice „senior učitel" nebo „lead pedagog" s odpovídajícím ohodnocením. Výsledek? Nejlepší učitelé buď odcházejí do vedení (a přestávají učit), nebo zůstávají ve třídě (a stagnují finančně).

„Po deseti letech jsem učila úplně stejně dobře, za úplně stejný tarif. Jedinou cestou nahoru bylo stát se zástupkyní — ale to bych přestala dělat to, co mě baví." — zkušenost učitelky ZŠ

„Odešel jsem ze školy do IT firmy, kde jsem si během tří let zdvojnásobil plat. Po pěti letech mi došlo, že mi chybí smysl — kód nikoho nezajímá, děti ano. Vrátil jsem se učit informatiku na průmyslovku. Platím za to rozdílem 15 tisíc měsíčně, ale spím líp a pondělky už nejsou noční můra." — bývalý vývojář, dnes učitel SŠ

Profesní izolace

Učitel je celý den sám se třídou. Na rozdíl od většiny profesí, kde pracujete v týmu a dostáváte průběžnou zpětnou vazbu od kolegů, učitel zavře dveře třídy a je sám. Hospitace jsou vzácné, feedback od kolegů na stejné úrovni prakticky neexistuje. Mnoho učitelů uvádí pocit profesní osamělosti jako jeden z důvodů odchodu — ne proto, že by je práce nebavila, ale proto, že jim chybí profesní dialog a kontakt s dospělými.

Sendvičová pozice — tlak ze všech stran

Učitel je pod tlakem vedení (výsledky, administrativa, inspekce), rodičů (nároky, stížnosti, komunikace) i žáků (kázeň, individuální potřeby, inkluze) — a to vše současně. Na rozdíl od jiných profesí, kde můžete eskalovat problém nadřízenému, učitel většinu situací řeší sám, na místě, před třiceti páry dětských očí. Tento permanentní tlak ze všech stran je vyčerpávající a je jedním z hlavních spouštěčů vyhoření.

Kde je naopak přetlak

Ne ve všech předmětech učitelé chybí. U některých aprobací je situace opačná — uchazečů je více než volných míst:

• Dějepis a občanská výchova — humanitní předměty s tradičně vysokým počtem absolventů. Na jedno místo se často hlásí desítky uchazečů. Pro absolventa dějepisu může být velmi obtížné najít plný úvazek na jedné škole.
• Tělesná výchova — oblíbený studijní obor, ale počet pozic čistě na tělocvik je omezený. Většina škol hledá tělocvikáře v kombinaci s dalším předmětem. Samotná tělesná výchova jako hlavní aprobace je na trhu práce nejistá sázka.
• Výtvarná a hudební výchova — podobný vzorec jako u tělesné výchovy. Absolventů je relativně hodně, samostatných pozic málo. Řada učitelů uměleckých předmětů je nucena doplnit si další aprobaci, aby mohli získat plný úvazek.
• Zeměpis — stabilní nabídka absolventů převyšující poptávku. Zeměpis bývá často vyučován v kombinaci s tělesnou výchovou nebo dějepisem.

Tato nerovnováha je jedním z klíčových problémů českého školství. Studenti pedagogických fakult se koncentrují do aprobací, kde je uplatnění nejistější, zatímco kriticky nedostatkové obory zůstávají prázdné. Výsledek? Dějepisář hledá místo měsíce, zatímco fyzikář dostane tři nabídky během týdne.

Přehled aprobací — nedostatek vs. přetlak

Aprobace	Situace na trhu	Vaše vyjednávací pozice	Praktický tip
Informatika	Kritický nedostatek	Velmi silná	Vybírejte si školu, vyjednávejte osobní ohodnocení
Fyzika	Velký nedostatek	Silná	Očekávejte více nabídek, porovnávejte podmínky
Matematika	Velký nedostatek	Silná	Matematikáři jsou žádaní na všech typech škol
Angličtina	Mírný nedostatek	Dobrá	Silnější pozice mimo Prahu a velká města
Chemie	Nedostatek	Dobrá	Specializace na laboratorní cvičení je bonus
Němčina	Nedostatek v pohraničí	Regionálně silná	Pohraničí nabízí nadstandardní podmínky
Čeština	Mírný přebytek	Průměrná	Kombinace s dalším předmětem pomůže
Dějepis	Přetlak	Slabá	Kombinujte s 2. aprobací, hledejte aktivně
Tělesná výchova	Přetlak	Slabá	Samotná TV nestačí — doplňte další předmět
Výtvarná / hudební výchova	Přetlak	Slabá	Plný úvazek čistě na VV/HV je vzácný
Zeměpis	Mírný přebytek	Průměrná	Často v kombinaci s TV nebo dějepisem

Co to znamená pro uchazeče

Pokud vyučujete nedostatkový předmět, jste v mimořádně silné vyjednávací pozici. A je důležité, abyste si toho byli vědomi — protože mnoho učitelů tuto výhodu nevyužívá.

Prakticky to znamená:

• Více nabídek — ve vašem oboru je poptávka stabilně vyšší než nabídka. Nemusíte brát první místo, které najdete. Můžete si vybírat, porovnávat podmínky a rozhodovat se v klidu.
• Lepší vyjednávací pozice — školy vědí, že kvalifikovaný fyzikář nebo informatik je vzácný. Máte prostor vyjednávat o osobním ohodnocení, úvazku, rozvrhu i pracovních podmínkách. Nebojte se ptát na konkrétní čísla.
• Školy soutěží o vás — ne vy o ně. To je zásadní rozdíl oproti humanitním oborům. Pokud se vám škola neozve do týdne, pravděpodobně nemá dostatečně nastavené procesy — a to o ní také něco vypovídá.
• Geografická flexibilita se vyplatí — pokud jste ochotní přestěhovat se nebo dojíždět, máte na výběr z desítek škol po celé republice. Některé regiony nabízejí překvapivě dobré podmínky včetně podpory s bydlením.

Praktické tipy:

• V životopise výrazně zdůrazněte svou aprobaci — školy filtrují podle předmětu a vaše kvalifikace je to první, co hledají.
• Buďte otevření i školám mimo váš region — rozdíly v podmínkách, velikosti tříd a pracovním prostředí mohou být překvapivé.
• I bez plné kvalifikace vás školy mohou přijmout s podmínkou doplnění pedagogického vzdělání. Více o tom v článku Jak se stát učitelem.
• Aktivně sledujte nabídky — v nedostatkových oborech přibývají nové pozice průběžně, zejména na jaře a v průběhu léta.
• Nebojte se oslovit školu přímo, i když nemá vypsanou pozici. Řada škol hledá, ale neinzeruje — a spontánní nabídka kvalifikovaného učitele je pro ně dar z nebes, který často znamená okamžité pozvání k pohovoru.

Co to znamená pro školy

Pro školy, které hledají učitele nedostatkových předmětů, je realita tvrdá: učitel si vybírá školu, ne škola učitele. Pokud chcete kvalifikovaného pedagoga získat a udržet, musíte aktivně pracovat na tom, abyste byli atraktivní zaměstnavatel. Čekat, až se někdo přihlásí sám, už nestačí.

Jak na to:

• Transparentní plat — uveďte v inzerátu konkrétní platové rozmezí včetně osobního ohodnocení. „Plat dle tabulek" nikoho nepřesvědčí. Učitelé nedostatkových předmětů porovnávají nabídky a vybírají si tu nejvýhodnější – jak platově, tak na základě benefitů a pracovních podmínek.
• Kvalitní pracovní podmínky — moderní vybavení, funkční IT, přiměřená administrativa, vlastní kabinet nebo alespoň sdílený pracovní prostor. To nejsou luxusní požadavky, to je základ, který kvalifikovaný učitel právem očekává.
• Profesionální inzerát — váš inzerát je první dojem. Investujte do něj čas. Popište, proč je vaše škola dobrým místem pro práci — nejen to, co požadujete. Podrobné rady najdete v článku Jak napsat inzerát na učitele.
• Budujte reputaci školy — profil školy s fotografiemi, popisem prostředí a vizí. Uchazeči si školu prověřují online, než se přihlásí. Co na webu najdou? Zastaralé stránky z roku 2015, nebo to bude živý profil s aktuálními informacemi?
• Reagujte rychle — na přihlášku odpovězte do 48 hodin. Kvalifikovaný učitel nedostatkového předmětu má více nabídek a čekat nebude. Pomalá reakce signalizuje nezájem nebo špatnou organizaci — a obojí uchazeče odradí.

Konkurence o učitele nedostatkových předmětů se bude jen stupňovat. Školy, které se naučí efektivně prezentovat a rychle komunikovat, budou mít výrazný náskok před těmi, které spoléhají na „vždycky se někdo najde".

Jak se situace změnila za 5 let

Data ukazují jasný trend — platy rostou, ale nedostatek se paradoxně prohlubuje:

Ukazatel	2021	2026	Trend
Nástupní tarif učitele ZŠ/SŠ	~30 000 Kč	37 580 Kč	+25 % — výrazný růst
Podíl nekvalifikovaných učitelů	~14 %	~17 %	Mírný nárůst — nedostatek se prohlubuje
Průměrný věk učitele	~46 let	~47 let	Stárnutí pokračuje
Informatika	Nedostatek	Kritický nedostatek	Nový RVP dramaticky zvýšil poptávku
Počet studentů DPS ročně	~2 500	~4 000	Více lidí přichází z praxe — pozitivní
Průměrný celkový plat učitele	~40 000 Kč	~48 000 Kč	Blíží se průměrné mzdě v ČR

Zvýšení platů je pozitivní, ale zatím nestačí na to, aby přilákalo dostatek nových učitelů do nejkritičtějších aprobací. Informatik v IT firmě stále vydělává dvojnásobek až trojnásobek. Pozitivní je rostoucí počet lidí přicházejících z praxe přes DPS — tito kariérní přestupci přinášejí do škol cenné zkušenosti ze soukromého sektoru.

Výhled

Jak se bude situace vyvíjet v následujících letech? Demografická data a trendy naznačují několik věcí:

• Stárnoucí učitelské sbory — podle dat ČSÚ je významná část učitelů ve věku nad 55 let. V příštích deseti letech odejde do důchodu velká generace pedagogů, kteří do školství nastoupili v osmdesátých a devadesátých letech. Pokud se nepodaří přilákat dostatek nových učitelů, nedostatek se výrazně prohloubí.
• Nové generace nestačí — pedagogické fakulty sice produkují absolventy, ale řada z nich do školství nikdy nenastoupí nebo ho brzy opustí. Poměr absolventů pedagogických fakult, kteří skutečně učí i po pěti letech, zůstává nízký. Část odchází ještě během studia, část po prvním kontaktu s realitou školy.
• Vládní iniciativy — zvyšování tarifních platů, podpora doplňujícího pedagogického studia (DPS) a snahy o zatraktivnění profese jsou kroky správným směrem. Jejich efekt se ale projeví až v horizontu let. Zvýšení platu o pár procent nezmění rozhodnutí učitele informatiky, který si v soukromém sektoru vydělá trojnásobek.
• Příležitost pro lidi z praxe — rostoucí nedostatek otevírá dveře lidem z praxe, kteří chtějí změnit kariéru. Absolventi technických oborů, jazykáři ze soukromého sektoru nebo IT profesionálové, kteří chtějí učit, mají dnes reálnou šanci — a školy je přivítají. Cesta přes DPS trvá typicky dva až tři roky a je možné ji absolvovat při zaměstnání.

Situace se v dohledné době dramaticky nezlepší. Pro učitele nedostatkových předmětů to znamená pokračující silnou pozici na trhu práce — pravděpodobně na mnoho let dopředu. Pro školy to znamená nutnost se přizpůsobit a aktivně o učitele soutěžit, ne čekat, až přijdou sami.

Často kladené otázky

Které předměty mají největší nedostatek učitelů?

Nejkritičtější je situace u informatiky a ICT, fyziky, matematiky, anglického jazyka a chemie. V pohraničních regionech se přidává i německý jazyk. Nedostatek se týká zejména druhého stupně základních škol a středních škol, kde je potřeba odborné aprobace nejvyšší.

Můžu učit nedostatkový předmět i bez plné kvalifikace?

Ano. Školy mohou přijmout nekvalifikovaného učitele s podmínkou, že si pedagogickou kvalifikaci doplní — typicky formou doplňujícího pedagogického studia (DPS). U nedostatkových předmětů jsou školy v tomto ohledu výrazně flexibilnější a ochotně vám vyjdou vstříc s rozvrhem i studijním volnem. Podrobnosti najdete v článku Jak se stát učitelem.

Platí školy s nedostatkem učitelů víc?

Tarifní plat je stanoven tabulkami a je stejný po celé republice — na to škola vliv nemá. Školy ale mohou nabídnout vyšší osobní ohodnocení, odměny a benefity — a u nedostatkových aprobací to často dělají. V praxi tak učitel nedostatkového předmětu může mít celkový příjem o tisíce korun měsíčně vyšší než kolega s přetlakovou aprobací na stejné škole. Některé školy nabízejí i nefinanční benefity jako flexibilní rozvrh, menší třídy nebo podporu s bydlením.

Kde najdu přehled volných míst podle předmětu?

Na praceveskole.cz si můžete vyfiltrovat volná místa podle předmětu, kraje i typu školy. Nabídky jsou aktualizovány průběžně a zahrnují pozice z celé České republiky. Stačí zvolit váš předmět a uvidíte, kolik škol vás právě hledá.